Kolpron architekti

2004 / soutěž

Návrh nádraží v Brně. Koncepce řešení uzlu různých druhů, typů a způsobů veřejné dopravy.

Veškeré pohyby a přestupy jsou soustředěny pod částečně transparentní střechou 200 krát 200 metrů, propouštějící přirozené světlo, která se stává hlavním znakem řešení. Pod ní se odehrává většina dopravního života zdejšího uzlu.

Terminál regionální a dálkové autobusové dopravy je situován do nové pozice, umožňující realizaci souběžně s první fází vlakového nádraží. Terminál je nahoře co nejvíce otevřen, a byť v hloubce mínus 6, stává se prostorovou součástí města; jeho otevřené severní čelo je napojeno na park, který sem jemně sklesává od Plotní ulice a nechá vyniknout křivce drážního tělesa.

Těžiště vlakové části intermodálního uzlu je v severní části, přímo proti bulváru. Velký polootevřený prostor, v uliční úrovni chráněný před povětrností, uspořádaný na odjezdovou a příjezdovou část se vším, co je požadováno zadáním. Cestující se zde může cítit, jako že pobývá ve městě, ale chce-li, může být v zajetí dopravního ruchu. Díky značnému prosklení velké střechy a díky perforaci vlakových perónů se denní světlo dostane až na perón stanice metra v hloubce mínus 13,5 metru.

Pod velkou střechu zajíždějí i tramvaje. Stojí tak trochu v ulici, ale jsou vlastně pod střechou. Tramvaj jako symbol městskosti je vtažena mezi ostatní příbuzné. Záměrně zde porušuje půdorysný řád a nabývá tak výsadního postavení. Ostrůvky jsou upraveny tak, aby orientace nastupujících byla co nejjednodušší.

Městská autobusová linka má možnost projíždět střední příčnou ulicí, kde je také zastávka. Vedení linek není dosud vyjasněno, zdá se být vhodnější využít pro městské busy tramvajová tělesa a zastávky integrovat s tramvajovými.

Pod velkou střechu zajíždí i taxi a dostává se tak do spravedlivé blízkosti vůči všem zájemcům.

Pod vlakovým kolejištěm je situována dvouúrovňová parkovací garáž s kapacitou až 1000 aut. Soustřeďují se zde všechny požadované parkovací a odstavné kapacity. Rozdělení do třech požadovaných základních skupin je řešeno vnitřním uspořádáním.

Místem protéká potok - říčka. Začíná kdesi na severu u Nových Sadů. Svou zajímavou cestu bulvárem, halou intermodálního uzlu a parkem u budov za drážním tělesem končí ve Svratce. Vodní prvek je nedílnou součástí parteru.

Diagonální průchod, rozvolnění obou bloků mezi Vaňkovkou a intermodálním uzlem, je logickým pokračováním nákupního centra. Nově řešený blok je funkčně předurčen pro volný čas, relaxační a multimediální funkce. Blok má šanci žít od rána do pozdní noci a stát se také jedním z poznávacích znamení Brna.